Jak funguje současný bankovní systém?

Množství peněz v ekonomice

Jsem velmi potěšen tím, nakolik se v poslední době mezi lidmi zvyšuje povědomí o současném bankovním systému. Pamatuji si, jak před třemi lety na mě můj kamarád a jeho žena začali téměř hystericky křičet, když jsme se bavili o bankovnictví. Nemohli uvěřit, že banky vytvářejí peníze „z ničeho“. Minimálně v mém okolí je tato skutečnost dnes již poměrně známá.

V této a následujících kapitolách popisuji bankovní systém tak, aby byla snadno pochopitelná jeho podstata. Pokud se jím chcete zabývat více do hloubky, doporučím vám později zdroj, který popisuje náš bankovní systém asi nejlépe. Komplikovanost současného bankovnictví i jeho nástrojů však může vaši pozornost odvést špatným směrem. Je to i má osobní zkušenost. Informace o bankovnictví, které jsem získal na vysoké škole ekonomické, byly spíše technického rázu, věnovaly se různým detailům, ale moc nevysvětlovaly, jak to celé vlastně funguje. Vše podstatné jsem proto shrnul v této knize.

Náš současný bankovní systém je tvořen:

  1. nadnárodními bankami (ECB, EBRD, BIS a další) 1
  2. národními centrálními bankami
  3. obchodními bankami a dalšími institucemi na jejich úrovni (např. družstevní záložny)

V této knize se budu primárně věnovat bankovnímu systému na národní úrovni. Centrální banka různými nástroji reguluje činnost obchodních bank a snaží se ovlivňovat množství peněz v ekonomice. Může mít i další cíle, například stabilní inflaci nebo určitý kurz měny. Ona – nebo jiná pověřená instituce – vydává oběživo. Tedy bankovky a mince. Vydává a reguluje také zvláštní formu peněz, která se nazývá „likvidita“. Likvidita jsou v podstatě bezhotovostní peníze, které figurují ve vztazích mezi obchodními bankami, respektive obchodními bankami a centrální bankou. Klíčová otázka je, jak peníze vznikají (ty běžné) a co určuje jejich celkové množství v ekonomice?

Peníze vznikají a zanikají v obchodních bankách, a to zejména pomocí úvěrů. Úvěry nejsou jediným způsobem vzniku a zániku peněz. Jsou však zdaleka nejvýznamnější.

Pokud vám banka poskytne úvěr, nepoužije k tomu peníze vlastní nebo peníze svých klientů. Ona jednoduše vytvoří peníze zcela nové. Při poskytnutí úvěru si banka zapíše vaše peněžní prostředky na jednu stranu rozvahy a na stranu druhou si zapíše váš dluh. Nové peníze jsou tedy kryty vaším dluhem.2 Zvýší se celková bilance obchodní banky i celkové množství peněz v ekonomice. V současné době mohou obchodní banky tvořit nové peníze téměř neomezeně.3 Limitujícím faktorem je poptávka po úvěrech ze strany klientů. A ochota banky jim tyto úvěry poskytnout.

Příklad 4 – Vznik a zánik peněz

V ekonomice je na počátku celkem 0 Kč. Banka vám poskytne úvěr ve výši 10 000 Kč s tím, že máte každý měsíc splácet 1000 Kč. V momentě, kdy vám banka připsala peníze na účet, se zvýšilo celkové množství peněz v ekonomice z 0 na 10 000 Kč. S tím, jak splácíte úvěr, se snižuje váš dluh a zároveň i množství peněz v ekonomice. Po poslední splátce nemáte žádný dluh a v ekonomice opět neexistují žádné peníze.

Celkové množství peněz v ekonomice je tedy tok, kdy na jedné straně nové peníze vznikají a na druhé straně zanikají.

Pokud je objem peněz vzniklý poskytnutím nových úvěrů větší, než je celkový objem splátek úvěrů, celkové množství peněz v ekonomice roste. A naopak. Pokud je vytvářen menší objem peněz, než je splácen, celkové množství peněz v ekonomice klesá. V realitě je tato veličina dále ovlivňována mj. zahraničními převody kapitálu a spekulanty na devizových trzích.4

Na růst množství peněz v ekonomice nejvíce působí dlouhodobé úvěry o velkých objemech.5 Při poskytnutí dlouhodobého úvěru se naráz rychle zvýší objem peněz v ekonomice, ale snižuje se posléze pomalu, protože splátky jsou rozprostřeny do dlouhého časového období a zároveň jistina (tedy nově vytvořené peníze) tvoří pouze část této splátky. Zbytek jsou úroky. Je důležité si uvědomit, že peníze, které byly použity na úhradu daného statku (například bytu v případě hypotéky), po zaplacení z trhu nezmizí, ale nadále budou cirkulovat v ekonomice. Proto celkové množství peněz v ekonomice předbíhá produkt, který za pomoci peněz z úvěrů mohl být vytvořen. V době boomu tedy množství peněz v ekonomice roste. Rostou i ceny aktiv (například nemovitostí nebo akcií). Společnost je plná optimismu, ekonomika roste a investoři investují.

Po nějaké době se však tento trend obrátí. Důvodů je více. A do celého procesu zasahuje vláda, centrální banka, média a řada dalších faktorů. Ale tyto nebudu nyní popisovat, abych se mohl držet podstaty sdělení.

Důležité je rozumět tomu, že ruku v ruce s tím, jak se zhoršuje nálada ve společnosti, snižuje se i objem nově poskytovaných úvěrů. Nálada ve společnosti se může zhoršit natolik, že objem splátek úvěrů převýší objem nově poskytovaných úvěrů – a celkové množství peněz v ekonomice se začne snižovat.6 Zároveň lidé začnou více šetřit (začnou peníze zadržovat), a tím se sníží množství peněz v oběhu ještě více.7

A to je velký problém. Kvůli úrokům musí dlužníci splatit více peněžních prostředků, než si půjčili. Navíc za situace, kdy peněz v ekonomice ubývá. Logicky tak nastává mezi dlužníky boj o peníze a někteří musí nutně zbankrotovat, protože jim chybí peníze na splacení dluhů. Deprese ve společnosti tak roste a ještě více se roztáčí spirála krize.

„Z dynamického pohledu je bankovní systém začarovaným kruhem, který vyžaduje stálý ekonomický růst, i když při něm životní úroveň stagnuje.“8

Bernard Lietaer

Z výše uvedeného by mělo být jasné, že celkové množství peněz v ekonomice je v současném bankovním systému poměrně nestabilní veličinou. A to má dalekosáhlé dopady na životy běžných občanů. Mohu například zmínit růst cen nemovitostí, bubliny na finančních trzích a přerozdělování bohatství od chudých k bohatým v období růstu množství peněz. A naproti tomu ekonomické krize, lidské životní tragédie a taktéž přerozdělování bohatství od chudých k bohatým v případě poklesu množství peněz. Této problematice se budeme věnovat podrobněji v další části knihy.

Negativa kontrakce (snížení) peněžní zásoby mají vliv i na názory a prohlášení mainstreamových ekonomů a politiků. Ti se doslova bojí deflace. Spoření obyvatel odsuzují. Propagují konzumní ekonomiku jako jedinou možnou a podporují růst zadlužení. Vzhledem ke způsobu fungování současného bankovního systému i ekonomiky však mají pravdu. Je totiž potřeba, aby se množství peněz stále zvyšovalo9 a celý systém nezkolaboval.

Proto se od doby americké hypoteční krize setkáváme s poměrně exotickými a do té doby nepoužitými nástroji na podporu růstu ekonomiky. Mám na mysli například kvantitativní uvolňování, negativní úrokové sazby nebo odkup dluhopisů korporací centrálními bankami. Tyto nástroje však současné problémy neřeší. Pouze oddalují dobu, kdy se naplno projeví.

Zásadní otázkou zůstává, jestli množství peněz kopíruje hospodářský cyklus: Tedy že v období hospodářského růstu roste i množství peněz a v období hospodářského poklesu množství peněz klesá; anebo jestli tomu není naopak, tj. že růst množství peněz v ekonomice hospodářský cyklus přímo způsobuje, nebo se na něm alespoň podílí. Nejen na základě pozorování ekonomického vývoje posledních dvanácti let si dovoluji vyslovit svůj názor, že druhá varianta je blíže pravdě. A nechám na vás, k jaké variantě se přikloníte vy.

Závěr kapitoly

Nové peníze vznikají pokaždé, když banka připíše peníze z úvěru na účet klienta. Splácením úvěru se množství peněz v ekonomice opět snižuje. V období boomu se celkové množství peněz v ekonomice dlouhodobě zvyšuje. Rostou ceny a vznikají bubliny na trzích. Při snižování objemu peněz (peněžní kontrakci) mají lidé a podniky problémy se splácením úvěrů a zvyšuje se počet těch, kteří bankrotují. Celý proces je sice impulsem pro počáteční růst ekonomiky, ale má i řadu negativních dopadů na běžné obyvatelstvo.


  1. Evropská centrální banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Banka pro mezinárodní zúčtování
  2. To se týká i hypoték. Ve většině států platí, že i když banka dům dlužníkovi zabaví a prodá, dlužník stále dluží rozdíl dluhu a prodejní ceny.
  3. Neřeším nyní ukazatele zdraví banky. Ani peněžní multiplikátory, neboť v době účetních peněz téměř postrádají smysl.
  4. Prodávají a nakupují různé měny.
  5. Abstrahuji nyní od různých mezinárodních půjček a spekulačních aktivit velkých hráčů na trhu.
  6. Například velká krize od roku 1929. Takováto krize se objevuje jednou za několik desítek let.
  7. Ekonomové říkají, že se sníží rychlost oběhu peněz.
  8. Bernard Lietaer pracoval jako centrální bankéř a generální manažer měnových fondů. Úryvek pochází z jeho knihy Budoucnost peněz, str. 58.
  9. Nebo se alespoň zvyšovala rychlost jejich oběhu.