Jak může zavedení Bankovnictví 2020 v naší zemi zvýšit kvalitu Vašeho života?

Jedním z problémů, se kterým se zakladatelé švýcarské iniciativy Vollgeld potýkali, bylo, že pozitivní dopady změny bankovního systému, které oni vnímali, byly natolik rozsáhlé a komplexní, že nebyli schopní je důvěryhodným způsobem předat veřejnosti. Já se proto zaměřím pouze na ty nejzásadnější přínosy, které řeší systémové problémy současné ekonomiky a společnosti.

V současné době jsou úvěry o extrémně velkých objemech, tím myslím například různé půjčky od mezinárodních institucí a bank, založeny na vzniku dluhu a závislé na vůli organizace, která tyto půjčky poskytuje. Záměrně nyní míchám pojmy úvěr a půjčka, protože mnoho lidí si stále myslí, že instituce jako Světová banka, Mezinárodní měnový fond (MMF) nebo Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) peníze, které půjčují, vlastní. Nikoliv. Ony je vytvoří. Z ničeho. Buďto samy, nebo ve spolupráci s jinými bankami. Používá se termín půjčka, i když se ve většině případů jedná o úvěr.

Mnoho lidí stále věří, že mezinárodní půjčky a různé dotace jsou něco prospěšného, co pomáhá společnosti růst. V České republice se na mnoha cedulích stále dokola dozvídáme: „Stavba této cyklostezky byla financována z Evropského fondu regionálního rozvoje“, „Rekonstrukce této silnice je financována Evropskou unií“, „Podpora zemědělců je financována z prostředků Evropské unie“ a tak dále.

Dokonce i mnozí ekonomové stále vysvětlují výhodnost, nebo nevýhodnost našeho členství v EU fiskálním způsobem. Porovnávají finanční prostředky obdržené z různých fondů EU vůči prostředkům do EU odeslaným. Evropská unie sice má své příjmy a výdaje, avšak jejich dopad je marginální ve srovnání s mechanismem, který je popsán v kapitole „Peníze jako způsob přenosu energie“. Pokud si toto neuvědomují mnozí ekonomové, nelze se divit, že v tom má zmatek i běžné obyvatelstvo. Cílem mé knihy je tento mechanismus vysvětlit.

Pokud je poskytnut úvěr, jsou vytvořeny nové peníze a vznikne dluh vůči tomu, kdo peníze vytvořil. Nevznikla žádná nová energie ani bohatství. Vznikly pouze nové peníze. Bohatství vzniká teprve prací toho, kdo za dané peníze něco hodnotného vytváří. Danou cyklostezku nepostavily peníze, ale dělníci, kteří ji budovali.

Pokud se jedná o podnikatelský projekt, bohatství vzniká ve chvíli, kdy daná firma začne za peníze z úvěru produkovat něco smysluplného. Pokud je o její produkt nebo službu zájem, zákazníci produkt nebo službu kupují a firma má příjmy. Z těchto příjmů pak splácí úvěr bance. Z finančního pohledu tedy reálné bohatství vzniká až splácením úvěru. A to je naprosto zásadní uvědomění! Reálné bohatství nevzniká poskytnutím úvěru, jak si mnozí myslí. Ale až jeho splácením. Ten, kdo si toto plně uvědomí, začne tušit, že na celém systému mezinárodních „půjček“ je cosi shnilého, o čem veřejnost není informována. Podívejme se na příklad z praxe.

Spisovatel, řečník a zakladatel neziskové organizace Pachamama John Perkins1 byl v minulosti velice významným ekonomickým poradcem a takzvaným lovcem ekonomik. Stýkal se s hlavami států a radil Světové bance. Avšak ještě předtím, než se stal lovcem ekonomik, byl členem americké federální agentury Peace Corps.2 Dostal se díky ní do kontaktu s běžnými obyvateli zemí, jejichž představitelům později radil. Získal tak na svou práci pohled i z jiného úhlu, než měli jeho spolupracovníci. John Perkins popisuje systém mezinárodních půjček takto:

Pracovníci korporace (lovci ekonomik) učiní oficiálním zástupcům dané země nabídku. Vyjednají pro zemi půjčku (ve skutečnosti úvěr) u Světové banky. Země těmito penězi zaplatí investice do infrastruktury (silnice, rozvod elektrické energie atd.), kterou bude ale primárně využívat daná korporace, aby mohla v zemi působit. Z úvěru se zaplatí minimálně část investic, které v dané zemi korporace učiní. Zpravidla se jedná o těžební průmysl, energetiku apod. Zástupci dané země (často nejbohatší rodiny) se stanou podílníky ve vybudované firmě a ještě více zbohatnou. Zbytek zisků korporace odchází ze země pryč. Úvěr Světové bance splácí stát, tedy daňoví poplatníci. Jelikož většinou stát není schopen úvěr splatit, zástupci korporace učiní nabídku další, a to: vzdejte se části svých zdrojů a my vám zařídíme, aby byly vaše dluhy odpuštěny.

John Perkins
John Perkins s domorodými obyvateli amazonie3

Co se tedy stalo: Za peníze, které vznikly z ničeho, získala korporace reálné zdroje. Navíc díky práci těch, jejichž životní úroveň se kvůli celé akci začala snižovat. Přesně to totiž John Perkins popisuje. Číselně vyjádřené ekonomické ukazatele rostou, ale reálná životní úroveň obyvatel se snižuje. HDP roste a mohou růst i průměrné příjmy obyvatel. Ale extrémní růst příjmů těch nejbohatších převyšuje pokles reálných příjmů běžného obyvatelstva. Země je navíc značně zadlužena. Splátkami jistiny úvěru a úroků a přesunem zisků dané firmy do zahraničí dochází k vývozu obyvateli vytvořeného bohatství ven ze země. Proto bohatnou pouze ti nejbohatší, kteří se na daném procesu podílejí, zatímco ostatní obyvatelstvo strádá.

Toto je sice příklad extrémní korupce, ale princip, na kterém fungují mezinárodní půjčky v Evropě, je téměř stejný. Celý svět je nyní zadlužen u bank. Obyvatelé zemí jižní Evropy jsou vydáni na milost a nemilost mezinárodním bankovním institucím a svým zkorumpovaným vládám. Jejich životní úroveň navíc dotují obyvatelé postkomunistických zemí. A to tím, že peníze z různých fondů EU putují primárně do zemí jižní Evropy. Jedni tedy nově vytvořené peníze dostávají, zatímco druzí nikoliv. Jen velmi málo ekonomů se tento přesun energie z východu na západ snaží vysvětlit obyvatelstvu. Celý proces je komplikovaný tím, že část peněz pochází z daní, jedná se tedy o transfer, a část peněz byla vytvořena z ničeho. Není mnoho těch, kteří by se v této oblasti plně orientovali.

I v naší zemi se velká část firem a bank postupně přesunula do zahraničních rukou. Strategické firmy byly mnohdy za směšnou cenu prodány zahraničním investorům. Běžný český občan na tomto značně prodělal, podobně jako obyvatelé států jižní Ameriky a Afriky prodělali na prodeji nerostného bohatství nadnárodním korporacím (zisky korporací, tedy energie, kterou jejich zaměstnanci vytvořili, odchází do zahraničí). Díky tomu, že ekonomika u nás zatím funguje stále relativně dobře, si toto uvědomuje jen velmi málo lidí. Ti, co se stále pohybují v bludném kruhu pravicových teorií, tvrdí, že rozdané firmy jsou v soukromém vlastnictví a tak je to v pořádku. Ale spousta obyvatel instinktivně tuší, že to v pořádku není.

Převážná většina přímé finanční pomoci plynoucí do zemí třetího světa má ve skutečnosti za cíl udržet u moci zkorumpované vlády. Ty pak přidělují zakázky mezinárodním korporacím a schvalují zákony podle jejich požadavků. Do zemí jižní Ameriky a Afriky byly poslány již trilióny dolarů zahraniční pomoci. O kolik se zlepšil život běžných občanů v těchto oblastech? Není jejich tragická životní úroveň způsobena právě mezinárodními finančními transfery a zkorumpovanými vládami?4

„Proboha, zastavte zahraniční pomoc!“

James Shikwati5

James Shikwati
Keňský ekonom James Shikwati6

Mezinárodní finanční pomoc je totiž ve skutečnosti novodobou formou kolonialismu. V Evropě se nyní odehrává principiálně totéž. Ale spíše než prostřednictvím korupce probíhá tento proces formou ideologického boje. Globální elity podporují finančně ty politiky, neziskové organizace a školy, kteří propagují ideologii globalismu jako jedinou možnou cestu. Pomocí médií, politiků a prohlášení různých expertů ovlivňují myšlení lidí. Mnozí z těch, kteří své teorie hlásají, jim bohužel i věří. Celý tento proces naplňuje charakteristiky účinné propagandy. Globalisté se snaží o to, aby lidé nerozuměli ekonomickému systému, ve kterém žijí.

Mezinárodními organizacemi z ničeho vytvořené peníze tedy dávají globálním zájmovým skupinám značnou moc. Přesouvají bohatství od běžných obyvatel k těm nejbohatším a udržují obyvatelstvo i celé státy v pasti dluhu. Výše uvedené problémy řeší Bankovnictví 2020 ze své podstaty. Protože stát si může peníze na některé typy investic jednoduše vytvořit sám.

Vytváření nových peněz státem je potřeba velmi přísně regulovat tak, aby vytvářené peníze směřovaly pouze do smysluplných a užitečných projektů. Nesmí být vytvářeny na průběžné financování čehokoliv! Podrobněji je to popsáno v kapitole „Návrh základních pravidel pro SCB a možnost výrazného snížení daní“. Když bude chtít stát postavit důležitou silnici, u které je prakticky jisté, že ji budou obyvatelé využívat (například obchvat Prahy), může si na ni peníze vytvořit. Nepotřebuje peníze z fondů EU. Nemusí zadlužovat obyvatelstvo ani zvyšovat daně. Celý proces zadávání zakázky musí být samozřejmě co nejvíce transparentní a jednotka ceny práce musí být za cenu stejnou nebo velmi podobnou jako projekty předchozí.7 Je tedy nutná spolupráce centrální banky a vlády.

Výše uvedeným chci ukázat, že technické řešení problému existuje. Korupce současných politiků a úředníků je věc druhá. Položte si otázku, jestli jste zkorumpované politiky náhodou sami nevolili.

Náš stát nepotřebuje žádné dotace z fondů EU, mezinárodní půjčky, záchranné balíčky, příliv zahraničního kapitálu nebo peníze mezinárodních filantropů. Protože tyto peníze si může náš stát kdykoliv vytvořit sám a bez dluhu.

Výše uvedené tvrzení se týká pouze státních politik a vlivu velkých korporací, které cílí na strategické státní zdroje či chtějí ovlivňovat státní politiku. Soukromá podnikatelská sféra jím není nijak dotčena. Investice ze zahraničí, které necílí na strategické zdroje státu (nesnaží si je přivlastnit), jím také nejsou nijak dotčeny.

Pokud vám vytváření peněz na různé projekty připadá jako dost nezvyklé řešení, pak aktuální skutečnost se dá popsat přímo jako absurdní. Velká část vytvářených peněz jde totiž na projekty vyloženě škodlivé. Tím mám na mysli podporu neziskových organizací, které různými způsoby propagují ideologii globalismu. Jedni peníze dostávají, zatímco jiní nikoliv, nebo méně. To je jeden z důvodů, proč Polsko a Maďarsko vetovaly rozpočet EU pro roky 2021 až 2027.8 Požadavek „rozpočtové odpovědnosti“ ve skutečnosti znamenal ještě větší přesměrování uměle vytvářených finančních prostředků i prostředků získaných z daní na financování těchto neziskovek. Světový finančník a filantrop George Soros na to zareagoval slovy: „Evropa se musí postavit Polsku a Maďarsku“.9 Evropská unie, která měla původně za cíl národy spojovat, je nyní spíše rozděluje. Neposlušné státy musí být postiženy.

Výrazné snížení daňové zátěže obyvatelstva státu

V současném bankovním systému získávají soukromé banky úroky z peněz, které nikdy nevlastnily. Zisky z tvorby peněz tedy plynou soukromým osobám. Těm nejbohatším. V Bankovnictví 2020 plynou zisky z tvorby peněz státu. Tedy jeho obyvatelům. Stát tedy minimálně o tuto položku může snížit daně, aniž musí snižovat státní výdaje. Avšak jsou zde ještě další dva efekty, které mají na život obyvatelstva ještě větší dopad, ale které už tak snadno viditelné nejsou.

Druhý efekt je uveden v příkladu číslo tři kapitoly „Peníze jako způsob přenosu energie“. Pokud jsou vytvořeny nové peníze, většina se dostane pouze k určité skupině obyvatel. Dochází tak k faktickému přesunu bohatství. Reálná hodnota všech peněz se snížila. Ti, ke kterým se tyto peníze dostaly, zbohatli. A ti, ke kterým se nedostaly, fakticky zchudli. Vytvořených peněz se na pustém ostrově nenajíte. Vypěstovaných brambor ano. Smysluplná práce je důležitější než to, kolik peněz se vytvoří. Ti, co vytvářejí peníze, žijí z práce ostatních. Tedy z vaší práce.

Mám zkušenost s tím, že někteří si naivně myslí, že patří do oné skupiny bohatých, těžících ze systému. Nepatří. Na změně bankovního systému, kterou popisuje tato kniha, vydělá naprostá většina obyvatel. Vydělá na ní každý, kdo nepatří do skupiny, ke které se dostává drtivá většina vytvořených peněz. Do té patří i spousta malých neziskovek. Ty dostávají pouze tolik peněz, aby jejich členové současný systém podporovali. I zaměstnanci v nich pracující se nacházejí v pasti chudoby a dluhu. Protože i oni musí platit splátky hypotéky a chodit do práce. Navíc často vykonávají práci, která je úplně zbytečná, a oni to alespoň podvědomě tuší. Čím více obyvatel bude pracovat smysluplně a čím méně prostředků budeme odvádět různým parazitům společnosti, tím méně budeme muset pracovat. Může tedy dojít k dalšímu snížení daní. Bankovnictví 2020 může ze své podstaty přesun bohatství od pracující části obyvatelstva k parazitům společnosti úplně odstranit. Záleží na vládě, jak této možnosti využije.

Zmírnění zadlužení obyvatelstva

Třetí bod je pro představu nejsložitější a je popsán v kapitolách „Proč je důležitá stabilní cenová hladina?“ a „Proč bohatí bohatnou a chudí chudnou?“. Úvěrová expanze a „tisknutí“ nadbytečných peněz centrálními bankami zvyšuje množství peněz v ekonomice. Ti, kdo mají peněz dostatek, je investují do aktiv, jejichž cena roste nejvíce (snaží se zabránit znehodnocování svých peněz). To jsou zpravidla nemovitosti a akcie. V České republice tento problém není tolik viditelný. Předražené nemovitosti si na hypotéku může pořídit stále vysoké procento obyvatel. A nájmy plynoucí z vlastnictví nemovitostí se stále drží v rozumné korelaci vůči jejich cenám.

Avšak například v Číně je situace daleko názornější. Čína je světovou velmocí v oblasti produkce nadbytečných peněz a kontrole finančních prostředků svých obyvatel. Aby čínské obyvatelstvo z této pasti uniklo, pořizuje si často nemovitosti. Ceny nemovitostí rychle rostou. Na tom se chtějí přiživit čínské developerské firmy, a tak si berou úvěry, státní garance, podpory a staví gigantická sídliště. Množství peněz v ekonomice roste ještě rychleji a stejně tak i ceny nemovitostí. Celá situace je zacyklená a dosahuje absurdních rozměrů. Prořídit si novou nemovitost je pro běžného Číňana prakticky nemožné. Pořídit si byt na hypotéku si mohou dovolit pouze workoholici a kariéristi, kteří se vzdají osobního a rodinného života a vše obětují práci a kariéře. Běžné obyvatelstvo nemá prostředky na to, aby platilo vysoké nájmy. A tak jsou nájmy ve značném nepoměru vůči cenám nemovitostí. Byty se často ani nepodaří obsadit nájemníky. Přesto si někteří, aby zabránili znehodnocování svých úspor, tyto nemovitosti stále kupují. V Číně jsou celá sídliště i města neprodaných nebo nevyužívaných bytů. Nazývají se „Ghost cities“ (podobná jsou i ve Španělsku). Na druhou stranu přitom velká část čínského obyvatelstva žije v polorozpadlých domech či bytech, i na ulici. Myslím si, že toto je krásný příklad absurdity, kterou současný systém způsobuje. Politiky se můžou místně lišit, ale základní principy současného bankovnictví jsou stejné jak u nás, tak v Číně.

Ordos Kangbashi
Ordos Kangbashi, největší Čínské liduprázdné město10

Bankovnictví 2020 tento problém principiálně řeší. Úvěry (nové peníze) poskytuje pouze SCB a většina podnikatelských projektů je financována formou P2P půjček (tedy nikoliv úvěrů). To má hned trojí pozitivní efekt:

  1. Množství peněz v ekonomice se zvyšuje dramaticky pomaleji. Při správném nastavení koeficientů iSCB a kSCB se množství peněz zvyšuje stejně jako reálný produkt. Množství peněz v ekonomice je tedy stabilní a díky tomu je stabilní i cenová hladina. Růst nebo pokles cen nemovitostí, ale i akcií, je pak dán pouze nabídkou a poptávkou, a nikoliv růstem nebo poklesem množství peněz v ekonomice.

  2. Obchodní banky musí volit mezi penězi od SCB, nebo penězi od svých vkladatelů. (Tak tomu dnes není! Banky neposkytují půjčky z peněz vkladatelů!) Musí tedy obyvatelům nabídnout takové úroky, aby si své peníze do dané banky uložili. Obyvatelé tedy získají významně zajímavější úrokové výnosy než dnes. A zároveň se jejich úspory nebudou znehodnocovat, protože množství peněz v ekonomice bude stabilní (viz předešlý bod). Obyvatelstvo si tedy díky Bankovnictví 2020 bude moci opět efektivně spořit.

  3. Zvýší se příjmy státní pokladny, jak již bylo vysvětleno výše.

Bankovnictví 2020 může být zavedeno pouze v jedné zemi na světě a výše popsané pozitivní efekty se začnou dostavovat, i když samozřejmě v menší míře, než kdyby bylo zavedeno ve více státech nebo na celém světě. Každopádně daná země se alespoň částečně uvolní z pout mezinárodních finančních institucí a globálních zájmových skupin.

A nyní si shrňme výše popsaná pozitiva do jednoho celku:

  • Stát nebude muset zadlužovat sebe ani své obyvatele kvůli některým investicím
  • Stát získá další příjmy z tvorby nových peněz
  • Bankovnictví 2020 omezí přesouvání bohatství vyprodukovaného běžným obyvatelstvem k těm nejbohatším parazitům společnosti
  • Ceny nemovitostí se budou udržovat na stabilní hladině a v rozumném poměru k příjmům běžných obyvatel
  • Lidé si budou moci opět efektivně spořit.

Jaká jsou negativa?

  • Negativa plynou zejména pro ty, kteří žijí z práce běžného obyvatelstva. Zkorumpované politiky, majitele neziskovek financovaných státem a osoby financované globálními zájmovými skupinami. Tedy ty, kteří parazitují na společnosti.
  • Skutečné reformy jsou vždy krok do neznáma. Jistoty, které tolik lidí stále hledá, ve skutečnosti neexistují.
  • My, běžní obyvatelé, si zavedením Bankovnictví 2020 v naší zemi polepšíme, nebo pohoršíme? Já mám v tomto ohledu zcela jasno.

    Závěr kapitoly

    Ti, kdo se o bankovnictví nezajímají, si často myslí, že současný bankovní systém funguje podobně jako Bankovnictví 2020. To, že banky ve svém důsledku vytvářejí peníze pro úzkou skupinu nejbohatších, jim přijde tak absurdní, že nejsou schopni tuto myšlenku zpracovat. Proto často nevidí příležitost k pozitivní změně. Je proto na nás, kteří si možnost cesty ze současného dluhového otroctví uvědomujeme, abychom ji co nejdůvěryhodnějším a nejefektivnějším způsobem ukázali svému okolí i veřejnosti.


    1. JohnPerkins.org, Pachamama.org. Napsal knihu „Zpověď lovce ekonomik“, která se v USA stala bestsellerem. Jeho rozhovor s Petrem Holým můžete zhlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=Al-teFtjAcY
    2. Tu založil v roce 1961 John Fitzgerald Kennedy.
    3. Zdroj obrázku JohnPerkins.org
    4. Tím samozřejmě není řečeno, že veškerá zahraniční pomoc je špatná.
    5. Keňský ekonom. Ředitel Region Economic Network. Podle jeho prohlášení zahraniční pomoc likviduje ekonomiku Afriky posledních 40 let. https://www.spiegel.de/international/spiegel/spiegel-interview-with-african-economics-expert-for-god-s-sake-please-stop-the-aid-a-363663.html
    6. https://www.facebook.com/RobertBoschStiftung/photos/mehr-als-4000-milliarden-us-dollar-wurden-seit-den-1960er-jahren-in-den-afrikani/1926785987360823/
    7. V současném bankovním systému ceny zakázek rostou, protože se v období boomu zvyšuje množství peněz v ekonomice. Abstrahuji nyní od korupce.
    8. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/veto-rozpoctu-evropske-unie-je-nutne-oznamilo-madarsko-a-polsko-131405
    9. https://www.project-syndicate.org/commentary/europe-must-stand-up-to-hungary-and-poland-veto-by-george-soros-2020-11
    10. https://www.reddit.com/r/UrbanHell/comments/cuegqq/ordos_the_biggest_ghost_city_in_china/